Obezita u psů je stejně jako u lidí uznávána jako celosvětově nejrozšířenější onemocnění.
Studie z nejrůznějších částí světa (Velká Británie, Německo, USA, Austrálie, Čína) odhadují, že obezitou trpí 10 až 40 % všech psů.
Psí obezita výrazně roste v posledních letech současně s obezitou u lidí. Studie naznačují, že obě pandemie spolu souvisí, protože obézní majitelé častěji vlastní obézní psy.
Bohužel stejně jako u lidí je i obezita u psů spojená:
Podle americké Asociace pro prevenci obezity domácích zvířat trpělo v roce 2015 nadváhou nebo obezitou až 53,8 % amerických psů. V roce 2018 už to bylo 63 % amerických psů.
Mezi nejčastější zdravotní komplikace spojené s obezitou psů patří onemocnění:
Váš pes už neběhá za míčkem tak svižně jako dřív? Při procházce se rychle unaví? Dělá mu potíže vyjít schody? Nejspíš je to z důvodu přílišného tlaku na klouby, kosti a vazy. Stejně tak může mít přetížené plíce a srdíčko. Vašemu mazlíčkovi proto hrozí při fyzické zátěži i celkový kolaps. Jednou z nejčastějších příčin těchto zdravotních komplikací je právě obezita.
Obezita psů je rozšířené onemocnění, ale řada majitelů si ji neuvědomuje, částečně i kvůli špatnému vnímání tvaru těla svého psa.
Pokud pes váží až o 10 % víc, než by měl, má nadváhu. O obezitě mluvíme tehdy, kdy pes překročí svou optimální hmotnost o více než 10–25 %.
Existují různé metody pro hodnocení tvaru těla psa, ale nejrozšířenější klinickou metodou je Body condition score (BCS).
Nejrozšířenější metodou pro stanovení kondice psa patří devítibodová stupnice BCS – systém hodnocení tělesné kondice psa. Tento systém hodnocení tělesné kondice vytvořili pracovníci výzkumného střediska Nestlé Purina Pet Care Center.
Pozn.: Existuje i pětibodová stupnice BCS, ta však umožňuje méně přesné určení tvaru těla psa.
Tento škálový systém dobře odpovídá hmotnosti tělesného tuku stanovené pomocí nástroje na měření hustoty kostí (DXA, duální energie rentgenové absorpciometrie).
Každý bod na škále BCS představuje přírůstek o 10-15 % tělesné hmotnosti psa.
Při rozhodování o tvaru těla psa pomáhá kromě popisu také silueta, na které jsou znázorněné typické znaky psa.
Tělesná kondice psů se hodnotí pohledem a pohmatem žeber, břicha, pasu a kořene ocasu. Výsledným skórem BCS je podváha (body 1–3), zdravá váha (body 4–5), nadváha a obezita psa (body 6–9). BCS 6–9 proto probereme podrobněji.
Hmatatelná žebra s vrstvou mírně přebytečného tuku. Při pohledu shora je pas rozeznatelný, ne však výrazný. Lze rozpoznat vyklenutí/vtažení břicha dovnitř.
Obtížně hmatatelná žebra jsou překryta silnou vrstvou tuku. Zřetelné tukové zásoby v bederní oblasti a u kořene ocasu. Pas nelze rozpoznat nebo je sotva viditelný. Břicho může/nemusí být zatažené dovnitř.
Žebra pokrývá velmi silná vrstva tuku, proto je není možné nahmatat, příp. jen při silném zatlačení. Velké množství tuku v oblasti beder a kořene ocasu. Nerozpoznatelný pas ani vyklenutí břicha. Příp. velké, mírně povislé břicho.
Mohutné tukové zásoby v oblasti hrudníku, páteře a kořene ocasu. Nerozpoznatelný pas ani vyklenutí břicha. Tukové zásoby jsou i na krku a končetinách. Pes má velké povislé břicho.
Např. na krku psa jsou viditelné „kožní řasy” – výrazné záhyby, převisy nadbytečné kůže.
Když hodnotíte tvar svého psa buďte kritičtí. Majitelé nejčastěji podceňují váhu svého psa při hodnocení nadváhy a obezity.
Až třetina majitelů psů má tendenci nadváhu či obezitu svého psa podcenit a uvádět nižší stupeň nadváhy.
Existuje také vzorec, podle kterého si ideální hmotnost svého psa spočítáte sami: Ideální váha = aktuální váha vašeho psa × 100 / (100 + (BCS vašeho psa - 5) × 10)
Příklad 1 – nadváha: Labrador váží 39 kg a podle BCS určíte tvar těla 7. Ideální váha = 39 × 100 / (100 + (7 - 5) × 10) = 32,5 kg. Aby dosáhl ideální hmotnosti 32,5 kg, měl by tedy zhubnout 6,5 kg.
Příklad 2 – podváha: Ohař váží 24 kg a podle BCS má tvar těla 4. Ideální váha = 24 × 100 / (100 + (4 - 5) × 10) = 26,7 kg. Aby dosáhl ideální hmotnosti 26,7 kg, měl by tedy přibrat 2,7 kg.
Obezita u psů je primárně důsledkem nadměrného příjmu energie z potravy a snížené fyzické aktivity. Zvýšení výdeje energie, tj. zvýšená fyzická aktivita, pomáhá tuto nerovnováhu napravit a přispívá k ideální tělesné kondici.
Z veterinární praxe vyplývá, že v obezitě hraje roli ze 3 % genetika psa a z 97 % strava, aktivita a postoje majitele.
Hlavní faktory, které dramaticky zvyšují riziko obezity (tvar těla podle BCS 7 a vyšší), jsou:
Rozhodnutí majitele (97 %)
krmivo pro psy
Genetika psa (3 %)
Největší roli při hubnutí u psa hraje jeho majitel. Základem úspěchu je totiž dodržování diety a minimalizace pamlsků navíc.
Hlavním problémem v prevenci a léčbě obezity psů je nedostatečné dodržování diety a odborných rad ze strany majitelů obézních psů.
Varování před možnými zdravotními riziky obezity ze strany veterináře jsou často přehlížena a majitelé argumentují tím, že svého mazlíčka milují natolik, že mu prostě nemohou odepřít pamlsky v podobě jídla.
Nejčastěji jsou obézní psi, kteří jsou velmi citliví na potravu a mají méně přísné páníčky, kteří příliš nehlídají jejich stravu a méně se věnují společným aktivitám.
V řadě studií (Německo, USA, Velká Británie, Austrálie, Dánsko) bylo potvrzeno, že existuje úzká souvislost mezi nadváhou majitele, jeho přístupem k jídlu a pohybu a nadváhou/obezitou u jeho psa.
Z více studií také vyplývá, že majitelé obézních psů mají se svými psy jiný vztah, že své psy polidšťují a vidí je jako své děti, více s nimi mluví a dovolují jim spát s nimi v posteli.
Nadváhou trpí častěji také psi, jejichž majitelé jsou již ve vyšším věku.
Čtvrtina (25 %) majitelů obézních psů víc než 30 minut denně sleduje svého psa během jídla. Naproti tomu pouze 11 % majitelů štíhlých psů tráví touto činností tolik času.
Počet jídel a svačin je u obézních psů větší než u štíhlých psů. Obézní psi častěji dostávají kromě krmiva také kuchyňské zbytky.
Odřezky ze stolu dostává 71 % obézních psů nebo psů, kteří mají nadváhu.
Obézní psi jsou také častěji přítomni, když si majitel připravuje nebo jí vlastní jídlo, a častěji dostávají „ochutnat” z talíře lidí.
Německá studie naznačuje, že majitelé využívají krmení jako příjemnou formu komunikace a interakce se svým psem.
Majitelé, kteří krmí kuchyňskými zbytky, mají tendenci dávat psovi jen 70–75 % kalorického příjmu z komerčního krmiva. Bohužel ale obsah mikroživin v kuchyňských zbytcích je většinou nedostatečný.
Čím je poměr zbytků z talíře ve stravě psa vyšší, tím lze očekávat vyšší nedostatek živin jako např.: poměr vápníku a fosforu, vitamínu D, vitamínu E, kyseliny listové (vitamínu B5) nebo vitamínu B12.
Z výše uvedených výzkumů také vyplynulo, že pro majitele obézních psů je nízká cena krmiva pro psy důležitější než pro majitele štíhlých psů. Majitelé obézních psů mají také menší zájem o vyváženou výživu psů než majitelé psů s normální hmotností.
Pro majitele obézních psů je důležitější:
Oproti tomu je pro majitele psů s normální hmotností důležitější:
Veterinář je pro obě skupiny nejdůležitějším zdrojem informací o výživě psů. Majitelé psů s normální hmotností však výrazně více zjišťují informace také z jiných zdrojů (např. vzdělávací/zájmové weby, informace od prodejců krmiv atd.).
Zájem majitelů obézních psů o kvalitní krmivo a kondici psa by však mohl zvýšit fakt, že snížení nadváhy psa má celou řadu zdravotních přínosů pro psa a také že majitelé štíhlých psů platí méně za veterinární vyšetření, léky tlumící bolest atd.
Některé studie mají za to, že sklon k nadváze a obezitě u psů souvisí kromě krmení zbytky od stolu také s dalšími způsoby krmení, především jde o konzervy pro psy a polovlhká krmiva.
Obezita u psa se častěji vyskytuje v domácnostech, ve kterých žije více psů. Nejspíš je to způsobené obtížnou regulací množství krmiva při souběžném krmení i se psy, kteří problém s nadváhou nemají. Jinými slovy, obézní psi nejspíš žerou granule i svým psím kamarádům.
Krmení pouze jednou denně zvyšuje riziko, že pes bude mít nadváhu / bude obézní (hodnota BCS 7 a vyšší). Může to souviset se snížením energetického výdeje při trávení celé denní dávky najednou. Mohlo by to souviset také s tím, že majitelé častěji krmí psa pamlsky, a tím mu kompenzují, že dostává pouze jedno jídlo denně.
Denní příjem krmiva proto psovi raději rozdělte do dvou menších dávek v průběhu dne. S počtem „svačin” to nicméně nepřehánějte. Krmení víckrát za den může vést k vyššímu riziku, že váš pes začne mít problém s nadváhou.
Majitelé, kteří krmí 3x a víckrát denně, mají výrazně častěji psy s nadváhou:
Nejspíš není překvapením, že obézní psi dostávají větší počet pamlsků, než je tomu u psů s normální hmotností.
Zatímco pes s normální váhou dostane pamlsek nejčastěji jen 1x denně, obézní psi dostanou pamlsek 2x i víckrát za den.
Německá studie došla k závěru, že pro majitele obézních psů jsou cvičení a pohyb psa méně důležité. Z australské studie pak vyplývá, že většímu riziku jsou vystaveni venkovští psi než ti, kteří žijí ve městě nebo na okraji měst.
V nejrozsáhlejší studii s více než 11 tisíci psy zkoumali britští vědci vztah mezi obezitou a aktivitou psů (procházky, cvičení poslušnosti, agility, práce v lese a na poli atd.). Došli k závěru, že riziko nadváhy/obezity u psů významně roste s jejich klesající aktivitou.
Čím méně pohybu pes má, tím se zvyšuje riziko, že se bude jednat o psa s nadváhou, příp. obezitou.
Psi bez pohybu nebo s procházkou max. 1–3x týdně jsou mnohem častěji obézní než psi, kteří chodí na procházky častěji než 1x denně. Existuje také výrazně vyšší riziko obezity u psů, jejichž každá procházka trvá max. 30 minut, než u psů, kteří se pokaždé venčí déle než 1 hodinu.
Obecně vzato nejvíce náchylní k obezitě jsou miniaturní až středně velcí psi. Např. v australské studii byla obezita prokázána u 77 % malých až středních psů.
V dotazníkové studii Raffanová a kol. prokázali, že majitelé psů zaznamenali výrazné rozdíly mezi skupinami psích plemen v úrovni reakce na potravu. Podle tohoto průzkumu jsou nejcitlivější plemena na jídlo – ohaři a lovečtí psi, zatímco pastevecká a pracovní plemena psů jsou k jídlu motivována nejméně.
Nejvíce náchylní k obezitě jsou honiči a retrívři (např. bíglové, baseti, labradorští retrívři), zatímco pracovní plemena (např. dobrman) mají obvykle normální váhu.
Labradorští retrívři jsou také prvním psím plemenem, u kterého byla v roce 2016 nalezena genová mutace ovlivňující hromadění tukové tkáně a citlivost na potravu. Obdobné chování bylo zaznamenáno také u flat-coated retrívra.
Je to nejspíš proto, že temperament a cvičitelnost jsou hlavními důvody pro výběr asistenčních psů a odměňování jídlem je základem výcviku štěňat.
Nejčastěji zmiňovaná plemena s nejvyšším podílem jedinců s nadváhou jsou:
V Japonsku se například na předních příčkách plemen se sklonem k nadváze a obezitě objevují oblíbená plemena jako čivava, pomeranian, miniaturní jezevčík, bígl, shih tzu nebo shiba inu.
Úspěšná regulace hmotnosti u psů spočívá v dietní terapii a ve zvýšené aktivitě psa.
Současné přístupy k redukčním dietám pro psy proto nejen omezují příjem energie pomocí účelově sestavené diety, ale také doporučují větší aktivitu psa a tím i výdej energie.
Týdenní úbytek váhy u psa by měl odpovídat cca 0,5–1 % jeho hmotnosti (cca 2–4 % za měsíc). Např. u 20kg psa by měla být rychlost hubnutí max. 400–800 g/měsíc.
Rychlost hubnutí se časem postupně zpomaluje – např. pokud během 1. měsíce pes na dietě hubne 1 % váhy/týden, tak po 12 měsících na dietě hubne už jen 0,25 % za týden.
Hubnutí je nejnáročnější pro nejobéznější psy. U nich je pravděpodobnější, že jejich majitelé přeruší program před dosažením cílové, tj. ideální hmotnosti.
Dobrou zprávou je, že pohyblivost psa se viditelně zlepší už při snížení hmotnosti o více než 6 %, tj. už po 1,5–3 měsících diety.
Tohoto mírného 6% úbytku hmotnosti snadno dosáhnou 4 z 5 obézních psů (80 %), kteří začnou hubnout.
Spíš než „mechanika“ hubnutí (výpočet příjmu energie, složení stravy, rychlost hubnutí, odhad cílové hmotnosti) by cílem hubnutí měla být vyšší kvalita života a pohoda psa (welfare).
Tedy zaměřit se na to, ať je zvíře šťastnější, aktivnější a méně ho trápí další zdravotní neduhy spojené s nadváhou, resp. obezitou (kulhání, zadýchávání, pomočování atd.).
Zároveň je nutné pohlížet na úspěch hubnoucí diety pro psa z hlediska dosažení trvale udržitelné, tj. optimální hmotnosti.
Úspěšné řízení hmotnosti má dvě hlavní fáze:
Během fáze hubnutí je nezbytné, aby byl energetický příjem ve stravě nižší než energetický výdej.
V raných fázích hubnutí je zachována svalová hmota, ale jakmile psi ztratí více než 20 % své váhy, postupně také dochází k úbytku svalů.
Hlavními faktory, které mají největší vliv na úspěch, jsou:
Rychleji hubnou psi, kteří dokončí dietní program, než psi, kteří dietu nedokončí.
Na druhou stranu platí, že přísná dieta s rychlejším úbytkem hmotnosti vede k rychlejšímu opětovnému přibrání hmotnosti u psa. Předpokladem úspěchu je tedy nespěchat a připravit se na pomalejší hubnutí psa.
Dietní režim psa musí bez výjimek respektovat všichni členové domácnosti, vč. babiček a dětí.
Bohužel také platí, že čím tlustší pes, tím nižší šance na úspěch, tj. s každým 1 % nadváhy klesá pravděpodobnost dokončení programu na hubnutí o 15 %.
Po 1–2 týdnech od nasazení dietního režimu by mělo proběhnout kontrolní převážení psa.
Pokud se po 1 měsíci na dietě nenastartuje proces hubnutí, je nezbytné provést dodatečné klinické vyšetření psa. Důvodem přetrvávající nadváhy, příp. obezity, i přes dietní režim a snížení příjmu energie, může být např. hypotyreóza – nedostatečná činnost štítné žlázy.
Až 52 % obézních psů úspěšně zhubne a dosáhne své cílové hmotnosti. Bohužel znovu přibere cca 48 % psů.
Hlavním rizikovým faktorem „jojo efektu” jsou sami majitelé psů. Po úspěšném dokončení diety se vrátí ke krmení standardními granulemi, kterými psa krmili před dietou. Po dokončení programu je však vhodnější pokračovat v účelně sestavené dietě na regulaci hmotnosti (maintenance).
Na trhu už více než 50 let existují speciální veterinární diety pro psy s nadváhou nebo obezitou, ale také tzv. light, maintenance, low calories nebo weight management granule pro obézní psy. Složení všech těchto diet se však výrazně liší – obsahují bílkoviny v rozmezí od 13 až po 42 %, tuky v rozmezí 1–25 % a vlákninu v rozmezí 1–17 %.
Označení krmiv pro obézní psy je bohužel často matoucí a krmiva se proto těžko porovnávají. Usnadněte si proto výběr nejlepších granulí pro psy na hubnutí a využijte srovnávač psích granulí Granlupo.
Většina diet pro psy s nadváhou je méně energeticky vydatná (nízkotučná) a obsahuje zvýšené množství kvalitních bílkovin a mikroživin. Tím se snižuje riziko nedostatku živin a úbytku svalů, když je denní dávka krmiva omezena.
Jako efektivnější se ukazují diety s vyšším obsahem bílkovin, při kterých u obézních psů dochází k většímu úbytku tuku a zároveň k zachování svalů.
Nejúčinnější diety na hubnutí psů se také zaměřují na minimalizaci hladu, aby pes „nežebral”, při venčení se z něj nestala „popelnice” a majitelé snadněji dodržovali stanovenou dietu. Toho se dosahuje zvýšením obsahu bílkovin a nerozpustné vlákniny, protože taková dieta psy výrazně víc zasytí.
Vhodnou přílohou pro psa s nadváhou jsou např.:
Nevhodným zdrojem sacharidů jsou v redukční dietě pro psa kvůli vysokému glykemickému indexu:
Doporučenou denní dávku krmiva je vhodné rozdělit do dvou menších dávek a krmit psa dvakrát denně – ráno a večer.
Rozhodně se vyhněte krmení 1x denně, pokud vašemu psovi hrozí syndrom otočení žaludku (torze žaludku):
Ve srovnání se psy, kteří jsou krmeni syrovou stravou (BARF), mají vyšší BCS psi, kteří dostávají suché krmivo – buď samostatně, příp. v kombinaci s konzervami a/nebo kapsičkami.
Kombinace granulí a čerstvých potravin riziko obezity nezvyšuje.
Psi krmení výhradně BARFem (čerstvými, mraženými a syrovými potravinami) jsou méně náchylní k nadváze nebo obezitě.
Vztah mezi suchým krmivem a nadváhou/obezitou může být částečně způsoben tendencí majitelů k nepřesnému odměřování krmné dávky granulí. V důsledku toho pes dostává větší objem krmiva, než odpovídá jeho potřebám a denní aktivitě.
Ve srovnávači Granlupo je proto uvedena doporučená denní dávka přímo pro vašeho psa s ohledem na jeho věk, aktivitu a zdravotní stav.
Psi, kteří v rámci svého jídelníčku dostávají probiotika, častěji dosahují ideální hmotnosti. Studie poukazují na významný rozdíl ve střevní mikrobiotě obézních psů a psů s normální hmotností.
Probiotika mají příznivý vliv na regulaci příjmu energie a vstřebávání živin, ale také pomáhají k sytosti a zlepšují citlivost na inzulín, který ovlivňuje hladinu cukru v krvi psa.
Zajímavé je, že vliv na hmotnost psa nebyl prokázán při podávání prebiotik, multivitamínů, CBD oleje, rybího tuku, bylinných doplňků a doplňků na podporu imunity.
Studie odhalila, že u středních a velkých psů (více než 15 kg) je ideálních 10.000–15.000 kroků denně. Nižší počet kroků za den je přitom spojen s vyšším skóre tělesné kondice psa (BCS). Obecně také platí, že méně aktivní majitelé mají méně aktivní psy.
Vhodné pohybové aktivity u psů s nadváhou či obezitou zahrnují:
Pravděpodobnost nadváhy vrcholí kolem 8.–10. roku života psa. Zdá se, že postupem dalších let riziko nadváhy či obezity opět klesá, ale to souvisí spíš s tím, že obézní psi se vyššího věku dožívají méně často než psi s normální váhou.
Dalším důvodem může být fakt, že u psů s nadváhou/obezitou je vyšší pravděpodobnost, že v pozdějším věku se u nich projeví nějaké chronické onemocnění, které sníží jejich schopnost vstřebávat živiny a způsobí mírný úbytek hmotnosti.
Nepřekrmujte svého milovaného parťáka a dodržujte doporučenou denní dávku krmiva. Pro nalezení nejlepších granulí pro seniory použijte srovnávač, který ideální porci krmiva spočítá za vás.
Redukční dietu pro seniory s nadváhou vybírejte s ohledem na doporučenou denní dávku krmiva. Čím je doporučená krmná dávka nižší, tím jsou granule výživnější.
Psi s normální hmotností a psi s nadváhou se chovají odlišně v úkolech, které zahrnují jako motivaci jídlo a interakci s lidmi.
Psi s nadváhou jsou:
Rozdíl v motivaci ke krmivu mezi psy a fenami nebyl prokázán.
Nejpalčivější problémy v chování psa spojené s nadváhou či obezitou jsou:
Kastrace psů-samců má vliv na nárůst BCS a vyšší riziko obezity. Je to nejspíš způsobené poklesem hladiny testosteronu. Nízká hladina testosteronu totiž snižuje rychlost metabolismu a štěpení bílkovin, což vede k potřebě nižší dávky energie, tj. menšího objemu krmiva.
Byla hlášena také souvislost mezi obezitou a sníženou funkcí močového svěrače. Obezita však není jediným rizikovým faktorem, velkou roli hraje i kastrace a ovariohysterektomie (kastrace fen vč. odstranění dělohy) a s tím související následný nedostatek pohlavních hormonů.
Přesto je důsledek obezity jasně prokazatelný u psů, kteří se začnou pomočovat pouze tehdy, pokud nadměrně přiberou na váze. V těchto případech stačí, když pes znovu zhubne, a problém s inkontinencí zmizí.
S výběrem vhodných granulí pro kastrované psy s nadváhou i s výpočtem ideální denní dávky na míru pro vašeho psa, vám pomůže srovnávač granulí.
Nadváha a obezita psa v období jeho dospívání může vést ke vzniku anomálií na kostech a kloubech (např. výrůstky).
Nadváha, příp. obezita u psa zvyšuje pravděpodobnost výskytu dysplazie kyčlí. Může být také rizikovým faktorem pro rozvoj osteoartrózy kyčelních a jiných kloubů psa.
Ideálními aktivitami pro obézní psy, které méně zatěžují klouby, jsou plavání a aquaterapie – rehabilitace formou chůze na podvodním pásu.
U obézních psů se častěji vyskytuje:
Snížení tělesné hmotnosti u psů s nadváhou a obezitou vede k významnému snížení kulhání a znatelnému zmírnění projevů osteoartrózy.
Pokud váš pes kulhá, stěží se zvedá nebo trpí bolestmi kloubů, zaměřte se při výběru vhodných granulí na krmivo pro psy s kloubní výživou.
Obezita je rizikovým faktorem pro vznik cukrovky (diabetes mellitus). Stejně tak se dá říct, že cukrovka je častou komplikací obezity.
Inzulín vylučovaný slinivkou řídí příjem a využití glukózy v tkáních. Tkáně se při nadměrném energetickém příjmu stávají méně citlivé na inzulín (tj. stávají se „rezistentní na inzulín“).
U obézních psů je citlivost na inzulín nižší o 35 % ve srovnání se štíhlými psy.
V důsledku nedostatku inzulínu nebo jeho nedostatečným účinkem, příp. kombinací obou příčin, dochází ke zvýšení hladiny glukózy v krvi, tzv. hyperglykémii.
Odhaduje se, že 90–95 % psů-diabetiků má II. typ, který úzce souvisí s obezitou.
Výsledky studie z roku 2017 však ukázaly, že psi obézní v důsledku překrmování jsou po zhubnutí na inzulín opět citlivější, tzn. že změny v metabolismu glukózy jsou vratné.
Zajímavé je, že souvislost mezi cukrovkou a mírnou nadváhou zatím nebyla prokázána.
Obezita může u psa vyvolat také onemocnění slinivky (pankreatu).
Studie zkoumající dietní trendy u psích kardiaků zjistila, že přibližně 20 % z jídla, kterým byli psi s onemocněním srdce krmeni, tvořily odřezky ze stolu. Krmení od stolu, pamlsky a navíc i trend přidávání doplňků ke krmivu může vést k nevyvážené stravě.
Zvýšená tělesná hmotnost, příp. obezita, může ovlivnit srdeční funkci a mít za následek:
Obezita psa je komplikací i při běžných veterinárních vyšetřeních jako např. poslech srdce, odběr krve a diagnostické zobrazování.
Studie také potvrzují úzkou souvislost mezi obezitou psů a hypertenzí (vysokým krevním tlakem). Vyšší tlak je zapříčiněn hromaděním tuku (především v horní části těla) a následným zadržováním tekutin. Vyšší tlak souvisí i se sníženou citlivostí na inzulín, k níž dochází také v důsledku obezity.
Zejména obezita je důležitým rizikovým faktorem pro rozvoj kolapsu průdušnice u malých psů. Obezita může u psů zhoršit úpal a brachycefalický syndrom obstrukce dýchacích cest.
Obezita psa s sebou nese zvýšené riziko při anestezii. S největší pravděpodobností kvůli problémům:
Obezita je rizikovým faktorem pro infekce v místě chirurgického zákroku, proto také souvisí se zvýšenou mírou úmrtnosti během pooperačního období.
Krmivo s vysokým obsahem tuků může způsobit nejen obezitu psa, ale také vést k významným změnám ve struktuře, v procesech a funkci ledvin. To vede k zadržování tekutin v těle psa. Za určitých předpokladů se však funkce ledvin po snížení hmotnosti dokáže opět normalizovat.
Obezita může vést až k chronickému selhání ledvin (ESRD). K tomuto selhání dochází nejčastěji v důsledku cukrovky (diabetes mellitus) a hypertenze, přičemž obě tato onemocnění jsou úzce spojená s obezitou.
Při onemocnění ledvin pes víc pije a víc čůrá. Při močení zároveň ztrácí příliš mnoho sodíku a draslíku. Oslabený organismus je navíc náchylnější k infekcím.
Stejně tak studie prokázaly, že s nadváhou souvisí i Cushingův syndrom (hyperadrenokorticismus) – onemocnění nadledvin. Souvislost s vyšším stupněm nadváhy (obezitou) však prokázána nebyla.
U obézních psů se často uvádí riziko tvorby a rozvoje oxalátových kamenů.
Výběr vhodných granulí pro psy s onemocněním ledvin a močových kamenů vám usnadní srovnávač krmiva.
Obezita je rizikovým faktorem pro vznik otlaků, rozvoj a horší průběh kožních zánětů a onemocnění, která se projevují poškozením kůže (léze), vč. nadměrné tvorby kožního mazu (seborea). U obézních psů byla zaznamenána snížená imunita a menší odolnost vůči rozvoji infekcí.
Obezita narušuje:
Jinými slovy, obézní pes má jinou kvalitu srsti a ostatním psům jinak voní.
Pokud má pes nadváhu, příp. je obézní, v játrech se ukládá více tuku a mění se struktura jaterních tkání. To vede ke snížené funkci a onemocnění jater.
V rámci ojedinělé studie43 bylo u psích pacientů s nadváhou nebo obezitou pomocí ultrazvuku zjištěno zvětšení a ztučnění jater, výrazné snížení prokrvení jater a změna v činnosti jaterních enzymů.
Nadbytek tuku v těle často vede k narušení rovnováhy v sekreci pohlavních hormonů a činnosti hypotalamu (podvěsku mozkového), který je považován za stimulátor rozmnožování.
Tuková tkáň také zvyšuje teplotu těla, a tím snižuje kvalitu spermií a vajíček. V důsledku obezity proto klesá plodnost psů i fen. U samců způsobuje nižší životaschopnost spermií, zatímco u fen narušuje reprodukční cyklus.
Kromě neplodnosti může v důsledku obezity dojít ke vzniku cysty, k poruše růstu plodu a v některých případech také k potratu. Dále vzniká vyšší riziko zaklínění plodu při porodu v důsledku nahromadění tukové tkáně kolem pánevní dutiny, která snižuje pružnost pánevních vazů.
Důležité je proto uchovnit pouze psí jedince, kteří jsou v optimální tělesné kondici (BCS 4–5).
Výsledky studie44 z roku 2022 naznačují, že obezita může ovlivnit vývoj a rozšíření zhoubného nádoru mléčné žlázy. U psů s nadváhou nebo obezitou byly počty nádorových buněk významně vyšší než u psů s ideální tělesnou hmotností.
U některých psů byla prokázána také souvislost mezi obezitou a zhoubným nádorem močového měchýře.