Alergie u psů: Vše, co chcete vědět

Shrnutí rad, jak na alergii u psa

Kožní alergie patří mezi nejčastější důvody pro návštěvu veterináře. Mezi typické projevy alergie u psů patří:

• svědění očí
• drbání uší
• olizování tlapek
• opakované kožní záněty
• infekce

Psy trápí především alergie na blechy, alergie z prostředí (atopie) a alergie na krmivo. Zatímco u bleší alergie „stačí“ zabít blechy, v případě potravinové intolerance a atopie je nutná trvalá změna krmiva.

Eliminační dieta je jediným průkazným testem, jak zjistit alergii na krmivo. Kožní nebo krevní test je vhodný pouze pro určení alergenů z prostředí (pyly, roztoče, plísně).

Ceny testů na alergie se pohybují v řádech tisíců korun.

Nejlepším dlouhodobým přístupem k léčbě alergií je imunoterapie, která však není vhodná pro každého psa. Mezi moderní veterinární léky na alergii patří Cytopoint a Apoquel. Od steroidních kortikoidů (Prednisonu) se ustupuje kvůli jejich vedlejším účinkům.

Máte-li u svého psa podezření na kožní problémy alergického původu, neváhejte a obraťte se na specializovaného veterinárního lékaře – dermatologa.

Co je alergie u psů?

Alergie je přecitlivělá reakce imunitního systému psa na cizorodé látky. Imunita vytvoří protilátky, které tělo chrání před nežádoucími látkami, které by mohly způsobit infekci nebo onemocnění.

Pokud je alergický pes vystaven alergenu dlouhodobě nebo často, může dojít k chronickým obtížím. Neléčené, případně nevhodně léčené alergie se pak léčí velmi těžko a dlouho.

Psí plemena se sklonem k alergii

Alergie jsou bohužel poměrně časté u psů všech plemen a původu. Nicméně zvýšené riziko vzniku atopické dermatitidy neboli zánětu kůže mají plemena jako:

• Zlatý retrívr, labrador
• Německý ovčák
• Anglický buldok
• Bulteriér
• Pitbulteriér
• Boxer
• Irský setr
• Dalmatin
• Anglický špringlšpaněl
• West highland bílý teriér
• Francouzský buldoček
• Mops
• Malý knírač
• Bišonek
• Lhasa apso
• Shih-tzu

Jsou alergie dědičné?

Předpokládá se, že některé alergie dědičné jsou. Patří mezi ně atopie nebo alergie na pyly a rostliny.

Významné riziko vzniku alergie existuje také u psů s více než 50 % bílé srsti.

Stejně tak se alergie často vyskytují u vysoce inbredních psů, tj. jedinců, kteří se narodí z příbuzenského křížení, ať už nezáměrně či z výstavních důvodů.

Riziko přenosu atopické dermatitidy z otce-alergika na potomky je cca 50 %, riziko přenosu z alergické matky na štěňata je ještě vyšší. Z tohoto důvodu by takto postižená zvířata měla být vyřazena z chovu, aby se zabránilo přenosu a šíření těchto genů na jejich potomstvo.

Bohužel testy na zjištění predispozic k alergii v současné době neexistují.

Alergie u štěňat

Významný vliv na vznik alergií u štěňat má strava feny během laktace. Vliv stravy na zdraví štěňat je přitom vázán na obsah makro- či mikroživin, ale také na zpracování krmiva, tj. zda jsou potraviny podávány jako syrové/nezpracované (BARF) nebo jako ultrazpracované diety (suché krmivo, granule).

Šelmy psovité ve volné přírodě konzumují přirozenou stravu s vysokým obsahem syrových živočišných bílkovin a tuků a nízkým obsahem sacharidů. Naproti tomu domácím mazlíčkům se obvykle podávají ultrazpracovaná krmiva s vysokým obsahem sacharidů.

S významně nižším rizikem výskytu atopické alergie u dospělých psů je spojené:

• Krmení syrovou stravou – matky i štěňat
• Odčervování matky během březosti
• Vystavení štěňat slunečnímu záření po dobu 1 nebo více hodin denně ve věku 1–2 měsíců
• Dosažení normální tělesné hmotnosti ve věku 2 měsíců
• Narození štěňat do rodiny, ve které pak pes žije i v dospělosti
• Pohyb po špinavé podlaze/trávě ve věku 2–6 měsíců

Ve studii z Helsinské university z roku 2009 (4.022 štěňat ve věku 2–6 měsíců) došli k závěru, že riziko vzniku alergie v dospělosti snižuje:

• Konzumace min. 20 % stravy v syrovém stavu = méně než 80 % ve formě suchého krmiva (granulí)
• Konzumace syrových drštěk a vnitřností (játra, srdce, ledviny, plíce, jazyk atd.)
• Doplňky s rybím olejem – pozor: podávané pouze několikrát za rok (tj. 1x za pár měsíců)
• Požírání mršin (malí ptáci, hlodavci) ve volné přírodě, vč. přichycené půdy

Mezi významné rizikové faktory vzniku alergie v dospělosti naopak patří:

• Suché krmivo s vysokým obsahem sacharidů
• Čerstvé a konzervované ovoce
• Každodenní podávání rybího oleje
• Podávání směsi olejů – kukuřičný, sójový a/nebo slunečnicový olej
• Sušené maso
• Pití z kaluží – bakterie Escherichia coli (E. coli), Leptospira, pyly, insekticidy, pesticidy

Obecně se dá také říct, že náchylnější ke vzniku alergií jsou štěňata, která se narodí v pylové sezóně (od jara do podzimu).

V kolika letech se objeví alergie u psů?

Většina alergií se objevuje po 6 měsících věku psa, přičemž většina alergických psů je starší jednoho nebo dvou let.

Alergie na krmivo, resp. potravinové intolerance, se u 50 % alergických psů vyvine do prvního roku stáří. U zbývajících 50 % se alergie na krmivo může vyvinout kdykoliv během života.

Alergie a kastrace psů

Závěry studie (90.090 psů) z veterinární lékařské fakultní nemocnice Williama R. Pritcharda na Kalifornské univerzitě v Davisu v letech 1995 až 2010 poukazují na to, že kastrovaní psi mají významně vyšší riziko atopické dermatitidy než nekastrovaní jedinci. Kastrované feny jsou přitom vystavené vyššímu riziku vzniku alergie než kastrovaní psi.

Kastrace je spojena se zvýšeným rizikem i dalších autoimunitních poruch – např. onemocnění krve (AIHA), štítné žlázy (HYPO), kloubů (IMPA) a střev (IBD).

Nejčastější alergeny u psů

Psy a lidi trápí v podstatě stejné alergie. Jde např. o alergii na maso (kuřecí, drůbeží, vepřové, hovězí, ryby/losos), vejce, mléčné výrobky, pšenici, oves, kukuřici nebo o alergie na sóju.

Jako alergen však může působit velké množství látek. Většinou jde o bílkoviny hmyzího, rostlinného nebo živočišného původu, ale alergii mohou způsobit i malé chemické molekuly. Mezi běžné alergeny, na které může mít pes alergii, patří:

• Hmyz – blechy, komáři, mouchy, ovádi, švábi, klíšťata, mravenci, včely, sršni, vosy
• Roztoče – prachoví, potravinoví
• Bakterie a kvasinky – Staphylococcus, kvasinky Malassezia
• Plísně – čerň, kropidlák, štětičkovec

• Pyly

  • stromů a keřů – bříza, olše, kaštan, líska, ptačí zob, cypřiš (túje), platan, topol, dub, buk, lípa, vrba atd.
  • trav („alergie na trávu“)– např. pýr, kostřava, lipnice
  • zemědělských plodin – pšenice, oves, žito, kukuřice, řepka atd.
  • bylin – pelyněk, merlík, kopretina, jitrocel, šťovík, zlatobýl, ambrózie atd.
• Kožní buňky – např. pes, kočka, kuře, andulka, myš, králík, ovce, husa
• Léky a doplňky stravy
• Zemědělské pesticidy, insekticidy

Typy alergie u psů

Existuje několik způsobů dělení alergií:

• podle alergenu – bleší alergie, potravinová alergie
• podle klinických příznaků – alergická dermatitida (kožní příznaky), alergická bronchitida (problémy s dýcháním), alergie spojená s trávicími potížemi
• podle cesty, kterou se alergen dostane do těla – inhalační alergie (vdechnutím), kontaktní alergie (přímým kontaktem s pokožkou) nebo potravinová alergie (krmivem)
• podle doby potřebné k imunitní reakci – okamžitá přecitlivělost (anafylaxe), postupná přecitlivělost
• podle dědičnosti – dědičnými alergiemi jsou: atopie, sezónní alergie

Kožní alergie (alergická dermatitida) je nejčastějším typem alergické reakce u psů. Existují tři hlavní příčiny kožních alergií u psů.

1. Alergie na blechy

Bleší alergická dermatitida (FAD) je alergická reakce na bleší kousnutí a je zdaleka nejběžnějším kožním onemocněním u psů. Bleší sliny jsou považovány za silný alergen. Mezi citlivá plemena patří např. německý ovčák.

2. Atopie (atopická dermatitida)

Atopii (atopickou dermatitidu, CAD, ATOP, environmentální alergii) způsobují látky z vnějšího prostředí, ve kterém pes žije – v domácnosti, na zahradě, v místě venčení atd.

Alergeny pes vdechuje (pyly, prach) nebo jsou v přímém kontaktu s jeho kůží (roztoči, plísně). Vyvolávají atopické alergické reakce nebo atopickou dermatitidu.

Alergie z prostředí se nejčastěji projevuje jen v určitém období roku – např. klasická pylová sezóna od jara do podzimu. Studie navíc ukázaly, že u více než 3/4 psů s diagnostikovanou atopií se první příznaky alergie objeví na jaře.

Nicméně existuje i celoroční atopie, která nezmizí ani v průběhu zimy.

3. Alergie na krmivo vs. potravinová intolerance

Skutečné potravinové alergie (FIAD) nejsou tak běžné, jak si lidé myslí. Většinou se nejedná o alergii na krmivo v pravém slova smyslu, ale o potravinovou citlivost, známou také jako potravinová intolerance.

Nejčastěji se jedná o reakci na závadnou složku v granulích – bílkovinu (alergie na vepřové/hovězí nebo kuřecí maso, vejce, mléko), sacharid (kukuřice, pšenice, sója) nebo umělé přísady, tj. konzervanty, ochucovadla, barviva (např. propylenglykol).

Může se však objevit i alergie na potravinové roztoče. V takovém případě nejsou problémem samotné složky komerčního krmiva, ale způsob jeho zpracování a skladování.

Pokud máte podezření na nevhodné krmivo, vyzkoušejte srovnávač granulí Granlupo. Popište zdravotní stav svého psa a složky, které v granulích nechcete, a získáte žebříček nejvhodnějších granulí sestavený na míru potřebám vašeho psa, vč. doporučené denní dávky.

Rozdíl mezi alergií a přecitlivělostí na krmivo

Potravinová nesnášenlivost (hypersenzitivita), na rozdíl od skutečné alergie, nezahrnuje okamžitou a silnou imunitní reakci. Místo toho jde o postupnou (opožděnou) reakci – příznaky se mohou objevit až za několik dní nebo týdnů.

• Potravinová alergie – imunita psa reaguje na alergen tvorbou protilátek (imunoglobinu)
• Potravinová nesnášenlivost – pes není schopen složku potravy strávit, proto na ni reaguje podrážděním (intolerancí)

Proč se vyvíjí alergie na krmivo až po čase?

Intolerance na určité krmivo se bohužel může vyvinout kdykoliv v průběhu života psa, přestože v minulosti při zkrmování dané značky žádné problémy neměl. První příznaky alergie na granule se objeví např. až po dvou letech krmení.

Váš pes může začít jevit známky alergie na krmivo např. i proto, že dojde k mírné změně receptury granulí, výrobce změní dodavatele, do krmiva se dostane plíseň z pšenice nebo se v granulích objeví plíseň či roztoči během skladování atd.

Stejně tak se u psa může vyvinout alergie na oblíbené krmivo např. pár měsíců poté, co prodělá těžké střevní potíže (krvavý průjem), zánět žaludku nebo střevní zánět (IBD).

4. Kombinovaná alergie

Psi mívají bohužel i několik typů alergií najednou, což činí přesnou diagnózu a léčbu velmi obtížnou.

Příznaky psí alergie

V některých vzácných případech se objevuje velmi závažná reakce, která vede k anafylaktickému šoku a může být smrtelná – např. těžká alergická reakce u psa na léky, arašídy, příp. určité bylinky. Naštěstí jsou anafylaktické reakce u psů vzácné.

Závažnost příznaků závisí částečně na typu alergie, kterou váš pes má.

Nejčastější a nejtíživější projevy alergie u psa

1. Svědění (pruritus)

   • Intenzivní a časté drbání, škrábání se
   • Neustálé tření
   • Nadměrné olizování
   • Okusování se, vykusování srsti

2. Respirační obtíže

   • Kýchání
   • Chrápání
   • Sípání, astma

3. Gastrointestinální (GI) potíže

   • Průjem, zvracení, nadýmání
   • Menší chuť k jídlu
   • Hubnutí, ztráta hmotnosti

4. Změna metabolismu

   • Únava, letargie
   • Zpomalený růst

Nejčastěji postižená místa – tzv. „hot spoty“

1. Hlava

   • otok očních víček, pysků, čumáku
   • chronické záněty uší (jednostranné, oboustranné) s typickým zápachem kvasinek
   • zarudlá pokožka boltců uší
   • výtok z očí nebo nosu, „senná rýma“
   • zarudlé spojivky očí („červené bělmo“), slzení
   • červená pokožka na spodní straně krku

2. Končetiny

   • zapálené a svědivé tlapky v nadprstí a meziprstí
   • zarudlá podpaží
   • zarudlá třísla
   • zapálené vnitřní strany stehen

3. Celé tělo

   • poranění kůže (kožní léze)

     • červené zbarvení kůže (erytém)
     • makulopapuly – drobné červené skvrny a zároveň vyrážka (kopřivka)
   • vypadávání chlupů/nadměrné línání – pes „pelichá“
   • řídnutí/ztráta srsti (alopacie) – pes má „holé břicho“
   • lupy, šupiny (chronická seborea)
   • opakované kožní infekce
   • folikulitida (zánět vlasových váčků)
   • ekzém – svědivé skvrny na kůži
   • zarudlé okolí řitního otvoru

1. Příznaky bleší alergické dermatitidy

Nejběžnějším příznakem bleší alergické dermatitidy je extrémní svědění kůže a podráždění u kořene ocasu. Této oblasti se říká „bleší trojúhelník“ a představíte si ho tak, že hrot trojúhelníku směřuje k hlavě psa a rozšiřuje se směrem k ocasu.

K alergické reakci psa stačí pouhé jedno bleší kousnutí. Na srsti si také můžete všimnout nečistot, které za sebou blechy zanechávají.

2. Příznaky sezónní alergie (atopie)

Postižení psi obvykle reagují na několik alergenů z vnějšího prostředí (sezónní, environmentální alergeny). Takovým alergenům je obtížné se vyvarovat, proto se alergické záchvaty často opakují.

Mezi běžné příznaky patří škrábání/svědění kůže, olizování (zejména tlapek) a tření obličeje (očí, pysků, brady). Postižení psi mají zarudlou kůži, opakované záněty uší nebo infekce kůže. Dochází ke ztrátě srsti na tlapkách a dolních končetinách, tlamě, uších, v podpaží, tříslech a na břiše.

3. Příznaky potravinové alergie

Jak se projevuje potravinová alergie u psa nebo alergie na granule? Příznaky jsou často stejné jako u sezónních/environmentálních alergií.

Psi s potravinovou intolerancí mají obvykle kožní příznaky (svědění, špatný stav srsti, chronické záněty uší nebo tlapek). Okolo 10–15 % psů s alergií na krmivo trápí kromě kožních potíží také gastrointestinální problémy jako průjem, zvracení a plynatost.

Když se váš pes škrábe, kouše nebo olizuje, dochází často k porušení celistvosti kůže a hrozí vznik akutních kvasinkových a bakteriálních infekcí, které je potřeba vyléčit.

Infekce se ve velmi krátké době rozšíří, proto s návštěvou veterináře neotálejte. V pozdějších fázích zánětu je nutné nasadit lokální antibiotika, příp. i celková antibiotika.

Jak poznat, že psovi nesedí granule? Bohužel jsou příznaky alergie na granule a atopie velmi podobné, proto je rozpoznání příčiny obvykle velmi složité.

Diagnostika a dermatologické vyšetření

Než se pustíte do testování alergie u svého psa, vyhledejte specializovaného veterinárního lékaře – dermatologa – a proberte s ním příznaky alergie, které u svého psa pozorujete.

Veterinární dermatolog má díky své úzké specializaci více zkušeností v oboru, větší přehled o nových postupech a lécích v dermatologii. Obvykle také vlastní specializované vybavení, které urychluje vyšetření, takže nebudete muset čekat na výsledky testů zasílaných do laboratoře.  

Nejčastější příčiny svědivosti

Váš mazlíček by měl nejdříve podstoupit úplné diagnostické vyšetření, ať se vyloučí jiné příčiny jeho svědění a kožních problémů. Nejčastějším důvodem svědivosti psa totiž bývají kromě alergií:

• Především parazité – blechy, zákožka svrabová (sarkoptový svrab), trudník psí (demodex), sametka/sviluška
• Bakteriální infekce (pyodermie)
• Plísňové a kvasinkové infekce
• Kontaktní dermatitida – žíravina, antiparazitní obojky, posypová sůl v zimě atd.
• Reakce na léky
• Onemocnění štítné žlázy (hypotyreóza) – způsobuje sekundární infekci
• Onemocnění jater, slinivky nebo ledvin
• Cushingova choroba (hyperadrenokorticismus) – způsobuje sekundární infekci

Na co se vás dermatolog zeptá

Veterinární dermatolog se vás zeptá na řadu věcí, které mu pomohou při následné fyzické prohlídce vašeho psa. Připravte se proto na řadu otázek jako např.:

1. O jaké plemeno psa se jedná?
2. Jedná se o psa/fenu? Je kastrovaný/á?
3. V jakém věku psa jste alergii poprvé zpozorovali?
4. Jak dlouho/často se alergie projevuje?
5. Kde/na jakých místech na těle se alergie projevuje?
6. Čím alergie začala?
7. Jak vypadají příznaky alergie?
8. Čím svého psa krmíte?
9. Jak často svého psa koupete a v čem?
10. Užívá váš pes nějaké léky?
11. Používáte nějaké přípravky proti parazitům (blechám, klíšťatům)?
12. Cestovali jste do zahraničí?

Vyšetření psa a odběry

Při fyzické prohlídce vašeho psa dermatolog nejčastěji provede cytologické vyšetření, při kterém se odebere vzorek pokožky (tyčinkou, lepicí páskou) na sklíčko nebo se provede kožní seškrab z problematických míst.

Vzorky se následně prozkoumají pod mikroskopem a měly by odhalit, zda jsou v pokožce přítomní parazité, nadměrné množství kvasinek, bakterií atd.

Mezi další specializovaná vyšetření patří:

• rozbor krve, vč. testu na štítnou žlázu
• bakteriologické nebo mykologické kultivace – pro určení antibiotik, kterými je možné bakteriální nebo plísňovou infekci nebo zánět léčit
• testy na alergii
• biopsie kůže – pro odběr vzorků kůže je psa potřeba přispat, protože odběr je bolestivý a velmi nepříjemný

Zdravotní deníček vašeho psa

Pokud je vašemu psovi diagnostikována alergie, musí se celá vaše rodina velmi pečlivě řídit radami veterináře, abyste svého mazlíčka úspěšně zbavili nepříjemných projevů alergie.

Pečlivě sledujte všechny změny v životě svého psa a snažte si všímat souvislostí se zlepšením/zhoršením jeho zdravotního stavu.

Začněte si vést „zdravotní deníček“ a pište si do něj změny, které se týkají:

• Vzhledu nebo chování psa
• Domácnosti – nové čisticí prostředky, květiny atd.
• Vnější prostředí – v okolí domu, po trase venčení (rozkvetlé stromy, posekaná louka atd.)
• Strava – nové balení stejných granulí, nová značka granulí, pamlsky atd.
• Léky a doplňky stravy

Tyto záznamy vám mohou pomoci určit, zda dochází ke zlepšení, příp. včas odhalit příčinu zhoršení zdravotního stavu vašeho psa.

Testy na psí alergie

Jak zjistíte, na co je pes alergický? Na úvod je možné provést obecný tzv. screeningový test. Díky němu určíte, zda si váš pes vytvořil protilátky vůči nějakým alergenům. Jinými slovy zjistíte, zda je váš pes alergik.

Cena alergologických testů

Cena screeningových testů na alergie v roce 2024:

• Screening alergenů prostředí – 1690 Kč
• Screening potravních alergenů – 1690 Kč
• Screening alergenů z prostředí a potravy – 2850 Kč

K určení konkrétních alergenů však bude muset váš pes podstoupit další test.

Test protilátek psa:

• proti zákožce svrabové – 1320 Kč
• alergeny vnitřního a vnějšího prostředí – 3990 Kč
• alergeny potravy – 3990 Kč

Test alergie na blechy

Jde o nejsnáze diagnostikovatelnou alergii. Nejčastěji je potvrzena nálezem samotných blech, bleších kousnutí a nečistot, které za sebou blechy zanechávají.

Testy na sezónní alergie

Testování alergií u psů se provádí pouze na sezónní/environmentální alergie (pyly, prach, roztoče atd.). Před provedením testu na alergii by měl:

• veterinární lékař nejdříve vyloučit jiné příčiny projevů alergie vašeho psa, vč. alergie na blechy a alergie na krmivo
• pes absolvovat eliminační dietu

Testování sezónní/environmentální alergie lze u psů provést buď kožním, nebo krevním testem.

Kožní test na alergii

Kožní (intradermální) test je nejpřesnějším typem testu na alergii, je proto často označován jako „zlatý standard“ pro diagnostiku atopické dermatitidy. Měli by ho provádět specializovaní veterinární dermatologové.

Tento test se doporučuje provádět na konci sezóny alergenů, tj. na podzim (od srpna do listopadu).

Srst se ostříhá a do kůže vašeho psa se aplikuje sada 15 nejčastějších alergenů ve velmi malých množství. (Některé testy zahrnují až 80 alergenů).

Stupeň alergické reakce (zčervenání, zanícení) na každý alergen během několika minut určí, zda je na něj váš pes alergický. Pokud místo vpichu nateče, znamená to, že v kůži psa existují protilátky na daný alergen.

Nevýhodou kožního alergologického testu je, že je nutné několik týdnů před kožním testem vysadit imunosupresiva, tj. léky potlačující imunitu:

• Dlouhodobě působící injekční steroidy (Medrol) alespoň 90 dní předem
• Perorální steroidy (tablety Prednison) alespoň 30 dní předem
• Topické steroidy, ušní nebo oční kapky (Surolan, Otomax, Panolog) alespoň 14 dní předem
• Antihistaminika (Zyrtec, Xyzal, Claritin) alespoň 7 dní předem
• Cyklosporin (Equoral) při dávce 5 a více mg/kg psa/den nebo při užívání 60 a více dní alespoň 30 dní předem
• Esenciální mastné kyseliny (rybí olej, omega 3 a 6 doplňky) alespoň 7 dní předem

I krátkodobé vysazení imunosupresiv může mít za následek zhoršení zdravotního stavu psa, které se projeví především zvýšením svědivosti a zarudnutí pokožky.

Následující léky je však možné podávat bez omezení:

• Léky proti srdeční červivosti
• Antibiotika
• Antiepileptika
• Léky na štítnou žlázu
• Přípravky proti blechám
• Cyklosporin (Equoral) – při dávce nižší než 5 mg/kg psa/den nebo při užívání max. 60 dní
• Apoquel
• Cytopoint

Krevní test na alergii

Kromě kožního testu je možný také odběr krve (3 ml) a test protilátek IgE a IgG v krevním séru. Výsledky se posílají do odborné laboratoře a jsou známy obvykle do 14 dní.

Výhodou krevního alergologického testu je, že není nutné vysazovat léky snižující imunitní reakci, podávat anestezii nebo holit psa.

Krevní testy na alergii jsou však často spojené s falešně pozitivními výsledky. Dle jedné studie např. shoda výsledků krevního testu ELISA s výsledky přesnějšího kožního testu kolísá od 22 % (plísně) do 56 % (pyly).

Pozitivní výsledky sérových alergických testů byly také pozorované u psů bez známek atopické dermatitidy a naopak – v některých případech se nezdá, že by hladina protilátek odpovídala závažnosti klinických příznaků onemocnění.

Nicméně studie naznačují, že pacienti léčení na základě krevních alergických testů často hlásí klinické zlepšení i navzdory teoretickým chybám v tomto testu. Proto může být krevní test alergie stále dobrou volbou pro psí pacienty, u kterých není možné provést intradermální test.

Test alergie na psí granule

Krevní a kožní testy na potravinovou alergii se u psů nedoporučují, protože nejsou dostatečné citlivé (50–85 % citlivost), mohou být falešně pozitivní a nemusí odhalit příčinu alergie. Jak tedy u svého psa poznáte alergii na lepek nebo kuřecí maso?

Eliminační dieta pro psy

Potravinové alergie jsou diagnostikovány pomocí eliminační diety, která se psovi podává po dobu nejméně 8–10, ideálně však 12 týdnů (3 měsíců). To je jediný způsob, jak odhalit potravinovou alergii.

Co obsahuje eliminační dieta

Po dobu náročné eliminační diety smíte svého psa krmit pouze jedním zdrojem živočišných bílkovin a jedním zdrojem rostlinných sacharidů (uhlohydrátů).

Živočišná bílkovina by měla být pro psa zcela nová, tj. váš pes s ní dosud nepřišel do žádného kontaktu. Dieta je založená na předpokladu, že pes by neměl být alergický na potravu, kterou dosud nepoznal.

Pozor! Při výběru bílkoviny se také musíte vyhnout zkřížené alergické reakci. Pokud máte podezření na alergii na kuřecí, nesmíte při eliminační dietě krmit žádným jiným druhem drůbeže (krůta, kachna, koroptev atd.). Pokud má váš pes alergii na hovězí, neměl by dostat maso žádného přežvýkavce (koza, jehně, jelen, antilopa atd.).

Pokud nedokážete najít druh masa, který by výše uvedené podmínky splňoval, nabízí se ještě veganská eliminační dieta z rostlinných bílkovin – luštěnin (např. fazole, cizrna, hrášek).

Vyhněte se alergenu ve všech jeho podobách

Pokud je váš pes citlivý nebo alergický na kuře, vyhněte se při výběru krmiva všem složkám označeným jako kuřecí nebo drůbeží.

Stejně tak dejte pozor na granule „s příchutí“. Např. u granulí s příchutí jehněte je velmi pravděpodobné, že hlavním zdrojem bílkovin není jehně, ale kuře.

A do třetice buďte obezřetní na obecné názvy složek – játra, srdce atd. V takovém případě se obraťte na výrobce a chtějte vědět, z jakého zvířete tyto složky pochází. Pokud nedostanete uspokojivou odpověď, krmivo raději nekupujte.

Alergie na tuk

Tuk sice neobsahuje bílkoviny, které spouští alergickou reakci, ale někteří silně alergičtí psi mohou reagovat na tuk kvůli stopovému množství proteinů, které se do tuku při zpracování surovin dostane. Vzhledem k široké nabídce krmiv na trhu proto neriskujte a raději vyberte granule, které neobsahují nic ze zvířete, na které je váš pes alergický.

Ve složení dejte proto pozor na obecnou formulaci typu „živočišný tuk“ nebo „rostlinný tuk“. Opět neriskujte a zeptejte se výrobce, co přesně se pod tímto označením skrývá. Pokud je váš pes alergický nebo citlivý např. na kukuřici, krmivo s kukuřičným škrobem pro něj může být nebezpečné.

Čím krmit psa při eliminační dietě

Eliminační dietu pro psy s alergií můžete absolvovat tak, že budete krmit:

• čerstvým masem (BARF)
• vařenou stravou
• komerční veterinární dietou

Alergie a BARF/vařená strava

Při podezření na alergii se u BARFování a krmení domácí vařenou stravou nejčastěji používá konina.

Jen dejte pozor, jak moc je koňské maso tučné. Pokud se váš pes léčí kromě alergie zároveň např. se slinivkou, s játry nebo citlivým zažíváním, příliš mnoho tuku by mohlo zkomplikovat léčbu těchto nemocí.

Vyzkoušet můžete i jiné druhy masa, kterými jste nikdy nekrmili – např. koza, klokan, pštros, bizon, hmyz atd.

Pokud máte pocit, že je váš pes alergický snad na všechno, po dobu eliminační diety krmte pouze bílkovinou (tj. masem) bez příloh (batáta, dýně, pohanka, jáhly atd.).

Váš pes může mít alergii na maso, ale zároveň také na sacharidy (obiloviny) nebo zeleninu, tj. může být alergický na mrkev, rýži, brambory (bramborový škrob), rajčata, hrášek atd.

Monoproteinové granule

Jako monoproteinové nebo single proteinové krmivo jsou označovány jednodruhové granule pro psy. To znamená, že v receptuře/ve složení takových granulích najdete jen jeden zdroj živočišných bílkovin.

Díky monoprotein dietě snadno zjistíte, zda krmivo obsahuje složku, která způsobuje alergickou reakci vašeho mazlíčka.

Veterinární hydrolyzované granule

Alternativou k BARFu a monoproteinovým dietám jsou speciální veterinární granule s hydrolyzovanými bílkovinami. Bílkoviny (např. peří) jsou enzymaticky rozštěpené na mikroskopické částice, které by imunitní systém vašeho psa neměl rozpoznat, a tudíž na ně ani reagovat. Uvádí se, že hmotnost těchto částic by měla být ≤1 kDa (kilodaltonů).

Závěry studií o účinnosti hydrolyzovaných diet jsou bohužel nejednoznačné a některé naznačují, že nemusí být účinné pro všechny psy s přecitlivělostí na krmivo.

Další komplikací je, že někteří psi tyto hydrolyzované granule pro alergiky nechtějí žrát nebo po nich mají průjem.

Pamlsky, ochucené přípravky

V průběhu eliminační diety svému psovi nesmíte dopřát žádné pamlsky „na přilepšenou“ = žádné piškoty ani kousek sýru nebo šunky atd.

Musíte také dohlédnout na to, aby nesežral nic na zahradě, příp. při venčení. Po dobu diety se dále musíte vyvarovat i ochucených:

• léků
• vitamínů
• zubních past
• odčervovacích tablet

Provokační test

Pokud eliminační dieta dopadne dobře, tj. příznaky alergie vymizí, je možné začít postupně přidávat složky krmiva jednu po druhé, abyste přišli na zdroj alergie.

Jak na to? Vždy byste měli přidat jen malé množství složky a počkat cca 7–8 týdnů, zda se alergie vrátí. Pokud se nic nestane, můžete přidat další složku a postup opakovat. Pokud se v průběhu dvou měsíců alergie zhorší, objevili jste spouštěč alergie – alergen, který vašeho psa trápí.

Léky na zmírnění alergie u psa

Pokud se vám nepodaří zjistit příčinu alergie, pak je jedinou možností léčba symptomatická, tj. léčba s cílem snížit nebo zcela potlačit projevy alergie u vašeho psa. Co tedy můžete dát psovi na alergii?

Volně prodejné léky na tlumení projevů alergie:

• Antihistaminika (např. Zyrtec, Xyzal, Claritin) – u psů mají však velmi nízkou/nepředvídatelnou účinnost (sníží svědění jen u 18 % psů).

• Mastné kyseliny – můžou zlepšit reakci na steroidy a antihistaminika.

Léky na předpis zmírňující projevy alergie:

• Moderní veterinární léky k blokování svědění

  • Cytopoint – revoluční injekce s dlouhodobým účinkem (cca 1 měsíc) – první monoklonální protilátka (mAb) ve veterinární medicíně určená k léčbě projevů atopické dermatitidy u psů.
  • Apoquel – omezuje zánět kůže a svědění spojené s alergickou dermatitidou. Má slabý účinek u psů trpících pouze svěděním uší a chronickými záněty zvukovodu při atopické dermatitidě. Hrozí nežádoucí účinky (krvetvorba, kožní problémy, rakovina).
• Cyklosporin (např. Equoral) – celková imunosupresiva (léky potlačující celý imunitní systém psa). Mají obdobný účinek jako steroidní kortikoidy – při dlouhodobém užívání hrozí selhání ledvin, příp. poškození jater, hyperplazie (otok) dásní.
• Steroidní kortikoidy (např. Prednison) – patří mezi nejúčinnější léky proti alergiím, ale také mají nejzávažnější vedlejší účinky. Neměly by proto být používány dlouhodobě ani při léčbě alergií – potlačují imunitu jako celek, zatěžují játra, nadledvinky a ledviny, způsobují leukopenii (výrazný pokles počtu bílých krvinek), nadměrné pití, močení a žravost, výrazně zhoršují stav srsti a pokožky.
• Antibiotika – v případě léčby závažných sekundárních infekcí.

Nevýhodou přípravků na zmírnění alergie je, že u části psů může časem vzniknout odolnost vůči léčbě (rezistence), která snižuje jejich účinek. V takovém případě je jedinou šancí zvýšit množství účinné látky, příp. zkrátit období pro její aplikaci.

Nevýhodou nejmodernějších léků (Cytopoint, Apoquel) je pak vysoká cena. Např. aplikace Cytopointu 40 mg pro 25kg psa se pohybuje okolo 3000 Kč a vydrží přibližně 1 měsíc.

Na druhou stranu svědivost odezní už během prvních 8–12 hodin, příp. do 2 dní od podání.

Dlouhodobá léčba alergie u psa

Pro vhodnou léčbu je stěžejní odhalit typ alergie, která vašeho psa trápí. V podstatě jsou však jen 3 způsoby, jak se s alergiemi vypořádat:

1. Vyhýbat se příčině a samotným alergenům – jde o nejlepší způsob léčby
2. Potlačovat/mírnit příznaky alergie – v případě atopie a potravinové nesnášenlivosti se ve většině případů bohužel jedná spíše o celoživotní kontrolu psa a snahu o minimalizaci příznaků alergie než o opravdové vyléčení
3. Imunoterapie

Léčba bleší alergie

Pokud budeme hledat ve všem zlém alespoň něco dobrého, můžeme říct, že psi, kteří často přichází do kontaktu s blechami, si na ně můžou zvyknout a vytvořit toleranci.

Nicméně ve většině případů bleší alergické dermatitidy je nutná aktivní léčba. Ta je zaměřena na snížení příznaků svědění kůže a podráždění, dokud z okolí psa nejsou odstraněny všechny blechy.

Jak se zbavit blech

K odstranění příznaků alergie na blechy je nutné odblešení psa. Existuje řada vysoce účinných přípravků a léků proti blechám. Některé jsou tekuté antiparazitní spot-ony – přípravky, které se ve formě roztoku aplikují přímo na malou plochu kůže psa (např. Foresto, Scalibor, Frontline, Advantix). Jiné se podávají perorálně (ústně) ve formě tablet nebo žvýkaček (Simparica, NexGard, Comfortis atd.).

Aby odblešení bylo účinné, měli byste vyprat, opakovaně vyluxovat a vydezinfikovat celou domácnost – všechny pelíšky, postroje, obojky, koberce, povlečení atd.

Na všechny ostatní (nepratelné látkové povrchy, podlahy, nábytek atd.) použijte insekticid (např. Bio Kill), který zničí blechy ve všech fázích jejich života (vajíčka, larvy a kukly). Je důležité použít insekticid obsahující regulátor růstu hmyzu (např. methopren nebo pyriproxyfen) k zastavení vývoje bleších vajíček a larev.

Případně si můžete najmout profesionálního deratizátora, ale měli byste ho informovat, že se jedná o likvidaci blech.

Léčba potravinových alergií

Absolvováním eliminační diety byste měli být schopni přijít na to, co způsobuje alergii u vašeho psa. A této složce byste se měli v krmivu důsledně vyvarovat.

Potravinová alergie totiž obvykle nereaguje dobře na kortikosteroidy nebo jiné léčebné postupy. Léčba vyžaduje identifikaci a odstranění problematické složky (složek) stravy.

BARF

Pokud dáváte přednost přirozené stravě pro psy nebo jste si během eliminační diety zvykli svému psovi připravovat čerstvé maso, zůstaňte u BARFu a sestavte svému psovi vyvážený a pestrý jídelníček. Skvělým průvodcem pro vás bude kniha BARF: Krmení psa přirozenou stravou od Kateřiny Novosádové.

Kvalitní hypoalergenní krmivo pro psy

Na trhu jsou pro alergické psy dostupné komerční hypoalergenní granule.

Jak název napovídá, hypoalergenní krmiva by neměla obsahovat suroviny, které jsou považované za nejčastější alergeny (kuře, mléko, vejce, sója, pšenice, kukuřice atd.).

U těchto granulí je tedy poměrně nepravděpodobné, že vyvolají alergickou reakci.

Nejlepší a univerzální hypoalergenní granule

Takové granule bohužel neexistují. Každý pes může mít alergii na jinou složku krmiva, proto neexistují nejlepší nebo univerzální hypoalergenní granule, které pomůžou všem psím alergikům.

Např. granule s rybou můžou být hypoalergenní pro psa, který nesnese kuřecí maso. Granule se sójou budou hypoalergenní pro psa, který má alergii na pšenici atd.

Veterinární diety pro alergické psy

Mezi značky, které nabízí hypoalergenní nebo „antialergické“ (anallergenic) veterinární diety, tj. granule s omezeným počtem ingrediencí, patří např. Royal Canin, Hill’s, Calibra, N&D nebo Trovet.

Za hypoalergenní krmivo mohou být považovány také bezlepkové (grain-free) granule nebo granule pro citlivé psy (food sensitive).

TIP: Vyzkoušejte srovnávač granulí a vyberte pro svého alergického psa vhodné granule i s ohledem na jeho další zdravotní omezení (např. onemocnění slinivky, nadváhu, klouby atd.). Finální rozhodnutí však proveďte po poradě s veterinárním lékařem.

Hypoalergenní pamlsky

Pro pamlsky platí ta samá pravidla jako pro hypoalergenní krmivo. Pozorně čtěte složení a držte se bílkovin, které u vašeho psa nevyvolávají žádné příznaky alergie. Zkusit můžete např. kousky sušeného masa nebo zeleniny.

Léčba atopie/sezónních alergií

Pokud váš pes absolvoval test na alergii z prostředí a víte, na které alergeny si máte dát pozor, pak je ideální léčbou vyhýbat se těmto alergenům. Bohužel však je většina psů alergická na různé látky, kterým je těžké se úplně vyhnout.

Imunoterapie alergických psů (ASIT)

Alergenová imunoterapie (ASIT – allergen-specific imunoterapie, hyposenzibilizační/desenzibilizační terapie) je v současné době nejlepším dlouhodobým přístupem ke kontrole alergií. Jejím cílem je snížit citlivost imunitního systému na látky způsobující alergii.

Postup léčby

Pokud test na sezónní alergii odhalí, na jaké vnější podněty je váš pes alergický (pyly, roztoče atd.), je možné z těchto alergenů vyrobit sérum na alergii – jedinečnou vakcínu proti alergii, která je vytvořená přímo na míru vašemu psovi.

Tento speciální protialergický koktejl se psovi podá buď injekcí pod kůži (injekce proti alergii), nebo ústy.

Při této léčbě je každý týden aplikováno velmi malé množství antigenu, které se postupně zvyšuje. Toto opakované vzestupné dávkování postupně vede ke snížení citlivosti psa na daný alergen.

Účinnost imunoterapie

Úspěšnost imunoterapie se pohybuje okolo 60–70 %, tj. u 60–70 % psů terapie zafunguje a jejich alergická reakce je nižší. U poloviny léčených psů se zaznamená významné zlepšení klinických příznaků, tj. projevů alergie. U dalších cca 25 % dojde ke snížení množství nebo frekvence užívání kortikosteroidů.

Pro které psy je imunoterapie vhodná

Imunoterapie je účinnější u psů, kteří jsou alergičtí na malý počet alergenů (max. je 8 alergenů), nebo u nichž se alergie rozpozná v počáteční fázi onemocnění. To znamená, že čím déle pes trpí na neléčenou atopickou dermatitidu, tím se šance na úspěch imunoterapie snižuje.

Léčba se proto doporučuje zejména u mladších domácích mazlíčků, kteří mají příznaky alergie po většinu roku. Není tedy příliš vhodná pro starší psy.

U mladých psů se nicméně doporučuje počkat s léčbou do věku alespoň 1 roku, aby váš pes prožil celou alergickou sezónu. Psi mladší jednoho roku totiž neprodukují dostatečné hladiny protilátek a mají nezralý imunitní systém, proto u nich může dojít ke zkreslení výsledku testu (falešně negativní výsledky).

Délka imunoterapie u psa

Imunoterapie je dlouhodobá záležitost – základní léčba trvá přibližně 1,5 roku. Doporučuje se s ní ale vytrvat 3–5 let, v některých případech až doživotně.

První výsledky se navíc můžou projevit po půl roce až roce od zahájení imunoterapie. Při jejím zahájení a do doby zmírnění alergické reakce by proto měla být součástí také symptomatická léčba.

Bohužel je veterinární imunoterapie finančně velmi náročná. Cena imunoterapie pro psy se pohybuje od cca 3000 Kč za 1 dávku.

Holistický přístup k léčbě psích alergií

Kvalitní krmivo pro psy

Základem imunity psa je kvalitní kompletní krmivo, které obsahuje maso ideálně v potravinářské kvalitě (určené pro lidskou spotřebu).

Ideální je přejít z ultrazpracovaných krmiv na čerstvé potraviny plné živin, které nejsou tepelně ani chemicky upravované.

Pokud však pro vás z časových či prostorových důvodů není syrová nebo vařená domácí strava vhodná, s výběrem vhodného suchého krmiva vám pomůže srovnávač granulí, který zohlední zdravotní stav a potřeby vašeho psa a vypočítá ideální krmnou denní dávku.

Podpora mikrobiomu – probiotika, prebiotika

Narušení, příp. trvalé poškození, sliznice a prostředí střev (mikrobiom) má za následek časté infekce, což vede k chronickému zánětu, který se velmi podobá alergické reakci.

Především v průběhu a po ukončení antibiotické léčby je proto důležité rychle obnovit funkční prostředí ve střevech, tj. podpořit mikrobiom formou probiotik a prebiotik a zvýšit tím celkovou odolnost organismu psa.

Doplňky na podporu imunity

V případě potvrzené alergie může veterinář předepsat vašemu psovi doplňky na podporu pokožky a srsti či krátkodobou kúru:

• minerální doplňky – např. zinek ve vysokých dávkách, nenasycené mastné kyseliny omega 3 (lososový nebo pupalkový olej)
• vitamínové doplňky – vitamín A, vitamín H (biotin), vitamín E

Homeopatika na alergii u psa

Účinnost homeopatických léků ve veterinární medicíně je do značné míry neprokázaná. U některých psů dělá zázraky a u jiných nedělá vůbec nic.

Veterinární homeopatie může být řešením poté, co jste se obrátili na specializovaného veterinárního dermatologa, přesto moderní medicína selhává a váš pes má potíže, které se dlouhodobě nedaří kontrolovat tak, aby vedl klidný život bez neustálého drbání.

Vždy se však u ošetřujícího dermatologa předem informujte o kontraindikacích léků, které váš pes užívá, v kombinaci s homeopatiky.

Akupunktura

Akupunktura může být použita k posílení imunity a zároveň ke snížení její nadměrné reaktivity. Bylo prokázáno, že akupunktura zvyšuje počet bílých krvinek, zlepšuje krevní oběh a zároveň stabilizuje buněčné membrány a snižuje uvolňování histaminu, který v nadměrném množství spouští alergickou reakci.

Desatero psího alergika – doma a venku

Život se psím alergikem není jen o pravidelném podávání léků, ale také o preventivní (často každodenní) péči o srst a pokožku. Usnadněte svému chlupatému příteli boj s alergií a naučte se společně následující rituály.

Jak bojovat s alergií doma:

1. Po příchodu domů vždy opláchněte a osušte tlapky, oči, čumák a pysky. Otření vlhkým hadříkem bohužel často nestačí.
2. Pokud pes venku skočí do vody, doma ho vždy celého „vyperte“.
3. Pravidelně svého psa koupejte, vč. podpaží, meziprstí atd.
4. Pravidelně čistěte uši, oči, pysky a meziprstí.
5. Častěji luxujte a utírejte prach.
6. Používejte čističku vzduchu, která pomáhá snižovat množství roztočů a plísní.
7. Omezte chemii v domácnosti – vonné svíčky, rozprašovače vůní atd.
8. Přejděte na šetrnou chemii – na prádlo, koberce, podlahy, nábytek, pelíšek, mytí misek.
9. Pravidelně perte veškeré potahy a deky, se kterými váš pes přichází do kontaktu.
10. Pelíšek nesušte venku, ale v sušičce, příp. doma na sušáku.

Jak se chovat s alergickým psem venku:

1. Zkracujte venčení v období vrcholných alergií.
2. Vyvarujte se venčení za úsvitu a soumraku, tj. v době zvýšeného víření pylů.
3. Držte psa mimo trávník 1–2 hodiny po sekání a vždy, když je trávník mokrý.
4. Omezte pobíhání po rozkvetlých loukách a ve vysoké trávě.
5. Nenechte psa koupat ve stojatých vodách.
6. Používejte antiparazitní tablety, příp. přírodní antiparazitika pro psy.
7. Nepouštějte psa k ježkům, snížíte tím riziko přenosu blech.
8. Udržujte trávu na zahradě krátce posekanou, ať snížíte produkci semen a pylu.
9. Při cestování nenechte psa vystrkovat hlavu z okna auta.
10. Pravidelně v autě měňte a čistěte deku, příp. prostor, ve kterém pes cestuje.

Každodenní čistění tlapek

Budete možná muset experimentovat, abyste našli způsob čištění tlapek, který bude vyhovovat psovi i vám. Pokud s vaším psem nezvládnete vanu/sprchu, použijte např. kbelík nebo plastové umyvadlo a namáčejte jednu nohu po druhé.

Jako dezinfekci můžete použít psí šampon nebo organický roztok jódu (Betadine). Betadine je bezpečný, netoxický, protiplísňový, antibakteriální a proti kvasinkám a koupíte ho běžně v lékárně. Použijte jen tolik vody, abyste ponořili celé tlapky, a tolik jódu, aby se voda změnila na barvu ledového čaje.

Pokud máte světlého nebo bílého psa, použijte radši bílý ocet zředěný vodou v poměru 1:1. Betadine by mohl zapříčinit ztmavnutí světlé srsti.

Tlapky držte pod vodou minimálně 2–5 minut, ať dezinfekce stihne zapůsobit na chemikálie, bakterie i kvasinky. Tlapky poté nemusíte oplachovat, stačí je osušit. Naředěný roztok používejte max. 2–3 dny.

Preventivní čištění uší

Stejně jako pravidelné mytí srsti je důležité i preventivní čištění problematických částí se sklonem k zánětům (uši, meziprstí) – např. Otodine na zklidnění pokožky uší, Otoprof/Sonotix na odstranění ušního mazu.

Pozor! Některé čisticí přípravky obsahují bylinné výtažky (např. Otifee), které můžou vyvolat podráždění ucha, příp. spustit alergickou reakci. O jejich vhodnosti se proto poraďte s veterinárním dermatologem.

Hypoalergenní šampon pro psy

Součástí léčby příznaků alergií je pravidelné koupání hypoalergenním psím šamponem, který zklidní svědivou a zanícenou pokožku. Koupáním jednou týdně se z těla psa také vyplaví alergeny ze srsti. Šampon s protizánětlivými účinky problematickou kůži také odmastí a dodá srsti lesk.

Pozor! Vyvarujte se koupání psa v lidském šampónu. Hodnota pH se u lidské a psí kůže liší, lidské šampóny proto mohou zhoršit kvalitu pokožky a srsti – nadměrně ji vysušit, přispět ke vzniku lupů a dalších kožních problémů vašeho psa.

Specializovaní veterinární dermatologové v ČR a SR

Mezi specializované veterináře-dermatology patří např.:

• Brno – MVDr. Jan Rybníček DipECVD, certifikovaný evropský veterinární specialista v oboru dermatologie, Vetino Jaggy Brno
• Bratislava - MVDr. Lucia Panáková, DipECVD, certifikovaná evropská veterinární specialistka v oboru dermatologie, Kožná ambulancia pre malé zvieratá
• Hradec Králové – MVDr. Tomáš Hanzálek, člen Evropské společnosti veterinárních dermatologů (ESVD), Veterinární klinika HANZA
• Bohumín – MVDr. Pavlína Gallusová, členka Evropské společnosti veterinárních dermatologů (ESVD), Veterinární klinika ABVET
• Ostrava – MVDr. Pavel Palkovský, člen Evropské společnosti veterinárních dermatologů (ESVD), YORICA veterinární klinika