Výživová a energetická hodnota vlákniny je v potravě psa prakticky zanedbatelná – vláknina patří mezi těžko stravitelné a využitelné balastní látky, tzv. „nosiče živin“.
Jejím hlavním úkolem je posouvat potravu trávicím ústrojím psa. Vláknina také zmírňuje metabolický stres při onemocnění jater (vstřebává vedlejší jedovaté produkty trávení).
Některé typy vlákniny, které nazýváme prebiotika (oligosacharidy/fruktooligosacharidy/FOS), pomáhají ve střevech udržovat mikroflóru v rovnováze. Tím podporují imunitu, brání rozvoji alergických reakcí a pomáhají lepšímu vstřebávání minerálních látek z potravy.
Typem rozpustné vlákniny ve vodě jsou pektiny. S vodou vytváří gel, který zpomaluje trávení, čímž omezuje rychlé zvýšení hladiny glukózy po jídle. Význam pektinu spočívá také v tom, že přispívá k normální hladině cholesterolu v krvi a působí preventivně proti kardiovaskulárním chorobám (např. ateroskleróze).
V průmyslu patří pektin mezi hojně používaný silný želírovací prostředek, který se získává ze slupek citrusových plodů a poté je upraven cukry a solemi.
Obecně by obsah vlákniny v potravě neměl klesnout pod 2 %, protože nedostatek vlákniny zpomaluje činnost střev a může vést k poruše metabolismu, která se projeví zácpou. Nadbytek vlákniny vede naopak k průjmu a příliš objemné stolici.
Obecně platí, že pes s běžnou aktivitou by měl dostávat krmivo s cca 5 % vlákniny. U vysoce vydatných energetických krmiv je obsah vlákniny nižší (3-4 %), u nízkokalorických krmiv a diet vyšší (do cca 10-15 %).
Vláknina se v krmivu objevuje také pod označením celková vláknina, surová vláknina nebo surová vlákna.
Největší obsah pektinu mají citrusové plody (pomeranče, mandarinky, citrony, grapefruity). Mezi hlavní zdroje vlákniny patří dále maliny, celozrnné obilniny (ovesné otruby, ječné kroupy, bulgur), luštěniny (fazole, hrášek, cizrna, čočka), špenát, růžičková kapusta, dýně, mrkev, hrušky, jablka, nepřezrálé banány, brambory, batáty nebo med.