Živočišné tuky a rostlinné oleje jsou pro psa hlavním a nejlépe stravitelným zdrojem energie (až z 90 %) – tuky dodávají dvakrát víc energie na gram než bílkoviny a sacharidy.
Živočišné tuky jsou pro psy lépe využitelné než rostlinné oleje. Nejvhodnější jsou pro psy jedno druhové živočišné tuky.
Dle mezinárodních výživových směrnic FEDIAF (9/2020) jsou stanovené minimální hodnoty tuku (v 1 kg sušiny): Pro dospělého psa – 5,5 %. Pro štěňata, březí a kojící feny je spodní hranicí 8,5 % tuku.
Živočišné tuky jsou vynikajícím zdrojem nenasycených mastných kyselin (omega-3 – především kyseliny linolové, omega-6), které si organismus psa neumí sám vyrobit. Tuky také umožňují organismu využívat vitamíny rozpustné v tucích (vitamín A, D, E, K).
Pes potřebuje dodat tělu omega-3 mastné kyseliny, i když ve volné přírodě psovité šelmy žádný přídavek oleje nedostávají. Je to nejspíš proto, že maso, kterým psy krmíme, má často malý obsah omega-3 mastných kyselin, což je dáno nedostatečnou výživou výkrmových zvířat.
Rostlinné oleje se snažte podávat lisované za studena, které jsou nejkvalitnější a zachovávají si velké množství vitamínů, minerálních látek a stopových prvků.
Doporučené množství tuku v krmivu je 5,5 % ze sušiny krmiva pro dospělé psy, 8,5 % pro štěňata. Krmiva určená pro pracovní psy ale mohou obsahovat až 30 % tuku.
Pozor! Při dlouhodobé fyzické zátěži psa jsou jako zdroj energie pro psa vhodnější bílkoviny, protože tuky mají nízkou výživovou hodnotu a při nadměrném množství způsobují obezitu. Pokud se vám tedy zdá, že váš pes po krmivu tloustne, zkontrolujte obsah tuku v krmivu.
Nedostatek tuku se projeví suchou kůží, matnou srstí a lámavostí drápů. Psi bývají často unavení a mají oslabenou imunitu.
Nadbytek tuků může vyvolat průjem a snižuje také využitelnost některých živin (bílkovin, vitamínu B1, jódu). Také náhle zvýšené množství tuku v potravě může podráždit slinivku a při dlouhodobém zkrmování vést k nadváze.
Tuky vznikají jako vedlejší produkt při výrobě masové moučky. Při zpracování masa se tuky od masa oddělí a odtečou pryč. Masová moučka po usušení tedy prakticky neobsahuje žádný tuk. Právě proto se tuk musí přidávat do krmiva dodatečně.
Tuky jsou z hlediska suchých krmiv jejich nejriskantnější součástí, proto je proti žluknutí nutné chránit antioxidanty, nejlépe přírodními vitamíny E a C.
Pozor! Vyhýbejte se krmivu, které obsahuje nekonkrétní složky jako „tuk“, „živočišný tuk“ nebo „drůbeží tuk“, protože nemáte jistotu, ze kterých zvířat tuk skutečně pochází. (Do drůbeže patří dietní kuře nebo krůta, ale také tučné husa a kachna atd.) Vybírejte proto krmivo, ve kterém jsou zdroje masa, tuků a olejů pojmenované vždy konkrétně.
Mezi nejčastěji zkrmované živočišné tuky patří drůbeží, rybí (lososový), hovězí a vepřový tuk. Mezi rostlinnými oleji patří mezi nejoblíbenější olej z ostropestřce mariánského, olej pupalkový, lněný, konopnýbrutnákový, olivový, slunečnicový nebo makový olej.