Vápník (Kalcium, Ca) patří mezi nejdůležitější minerální látky v těle psa. Je především v kostech a zubech (přes 90 %), ale i ve svalech (tj. také v srdci). Je velmi důležitý v období růstu.
Dle mezinárodních výživových směrnic FEDIAF (9/2020) jsou doporučené následující minimální a maximální hodnoty vápníku (v 1 kg sušiny): Pro dospělého psa s lehkou aktivitou – 0,58-2,5 %, se středně vysokou aktivitou – 0,5-2,5 %. Pro štěňata do 14 týdnů věku, březí a kojící feny 1-1,6 %, pro starší štěňata do 15 kg v dospělosti – 0,8-1,8 % a štěňata nad 15 kg v dospělosti 1-1,8 %.
Důležitý je poměr vápníku a fosforu v těle. FEDIAF doporučuje poměr vápníku a fosforu takto: Dospělý pes 1:1 – 2:1, štěňata do 14 týdnů a březí/kojící feny 1:1 – 1,6:1, štěňata starší 14 týdnů (v dospělosti do 15 kg) – 1:1 – 1,8:1, štěňata starší 14 týdnů (v dospělosti nad 15 kg) – 1:1 – 1,6:1.
Aby se vápník mohl vstřebávat, potřebuje k tomu hořčík a vitamín D. Hladina vápníku závisí také na funkci ledvin psa – je důležité sledovat, kolik vápníku pes vylučuje močí a jaká je hladina fosfátů. S rostoucím věkem se vápník v těle psa vstřebává méně.
Vápník podporuje vstřebávání železa, je potřeba pro správnou srážlivost krve, krevní tlak, hojení ran a činnost nervů. Hraje také důležitou roli při tvorbě hormonů, které regulují trávení, tj. podílí se na kontrole hmotnosti.
Pozor! Nadbytek vápníku může způsobit předávkování organismu nebo vést k nadměrné křehkosti kostí.
Pozor! Nadbytek vápníku zhoršuje vstřebávání fosforu, protože v trávicím traktu vzniká nerozpustný fosforečnan vápenatý v podobě ledvinových kamenů. Může dojít také k onemocnění kloubů, nedostatečné funkci štítné žlázy a nedostatku hořčíku.
Pozor! Pokud je obsah vápníku a fosforu vysoký, jejich stravitelnost klesá. Můžou se objevit dysplazie kyčelních a loketních kloubů, řídnutí kostí, výrůstků na kostech a kymácivý pohyb psů.
Při nedostatku vápníku si ho tělo psa bere z kostí a dochází k řídnutí a měknutí kostí, častěji se kazí a padají zuby, psa bolí klouby nebo může dojít ke změně srdečního rytmu a svalovým křečím. Pes hubne, ubývají mu svaly, může být také citlivější na stres a náchylnější k zánětům, alergiím.
Vápník se do krmiva přidává jen v případě, že poměr vápníku a fosforu v organismu není optimální nebo kojícím fenám, u kterých je předpoklad nadměrného výdaje vápníku. Nedostatek vápníku u kojících fen (zejména u společenských plemen) vede ke vzniku křečí spolu s nervovými poruchami.
Vysoce kvalitním zdroje vápníku jsou syrové kosti, mořské ryby (šproty, sardinky, pstruzi, lososi, tuňáci), vnitřnosti (játra), vaječný žloutek a skořápky, kyselina košťálová (brokolice, květák, kapusta, celer), špenát, hrášek, slunečnicová semínka, žloutek, nať petržele, řeřicha. Vápník je obsažen také v mléce a nízkotučných mléčných výrobcích (sýru, jogurtu nebo tvarohu).